Kalevala, Peloponéská válka, Dürerova Melancholie, Fruček, Kapetanea, Novák starší, Novák mladší, Mantzoukis, Záveská, Musa, Athény, Praha, Cirk La Putyka, Rootlessroot, boj, slzy, objetí, náruč, alkohol, smích, šílenství, dětství, stáří, hyperaktivita, podpora, 1948/1979/2016. Černočerný les, kde se potkávají otec se synem. Některá pravidla nelze porušit, platí už tisíce let.

Představení bylo oceněno cenou České divadelní DNA 2018 za výjimečný počin na poli nového divadla, Cenou Divadelních novin v kategorii tanečního a pohybového divadla za sezónu 2016/2017 či cenou v rámci České taneční platformy 2017 (umístění v kategoriích hlavní program, tanečník roku a světelný design).

„Jozef Fruček se mě zeptal, jestli chci dělat představení, který uspěje v Praze, nebo představení, který naruší hranice současnýho performativního umění obecně. Hádejte, jak jsem odpověděl.“

Pravidla černočerného lesa

Od začátku představení v 18.30 do 21.00 si diváci můžou v případě potřeby udělat kdykoli přestávku na občerstvení či toaletu. Poté se dveře divadelního sálu uzavřou jako při běžném představení. Po deváté hodině již nebude z důvodu koncentrace herců možné nikoho do sálu pustit. Děkujeme za pochopení.

Přijďte se na několik hodin zastavit a vnímat krásu černočerného lesa společně s námi!

Oficiální část však jeviště a oba protagonisty rozhýbe, náhle se hraje zcela fyzické divadlo. Co se hodiny složitě vyrábělo, lze během několika málo minut zničit. Stejně jako zmíněný vztah, syn otci nejdříve vystaví trůn, aby ho na něm později zesměšnil. Síle nezvyklého divadelního tvaru právě skvělá vizuální stránka napomáhá. Oba Nováci jsou doslova její součástí. Pleskot hliněných cihel, tekoucí voda, prach rozbíjeného jeviště. Použité materiály ilustrují zemitost, odkazují kamsi ke kořenům, k drtivé jistotě archetypů. Oproti tiché úvodní části stojí akční vyvrcholení podbarvené výraznou a výbušnou hudbou Vassilise Mantzoukise.